Ochrana vzdušného prostoru České republiky – Air Policing a mise Severoatlantické aliance Baltic Air Policing

Janka KOSECOVÁ

Přečteno: x

Klíčová slova

Ochrana vzdušného prostoru, integrovaný systém protivzdušné obrany, bojová pohotovost k rychlé reakci, JAS-39 Gripen, Severoatlantická aliance

 

Úvod

Jedním z hlavních úkolů členských států Severoatlantické aliance (NATO – North Atlantic Treaty Organization) je zabezpečení ochrany vzdušného prostoru zemí NATO v souladu se zněním Washingtonské smlouvy ze dne 4. dubna 1949. Základním východiskem je princip stejné bezpečnosti, což znamená, že každý členský stát NATO má nárok na stejnou úroveň zabezpečení svého vzdušného prostoru. Nezpochybnitelné zachování celistvosti ochrany spojeneckého vzdušného prostoru je pak jedním ze zásadních předpokladů obrany NATO. Česká republika jako člen Aliance převzala odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru nejenom nad svým územím, ale i za ochranu vzdušného prostoru v rámci celého NATO. Navíc v meziválečném ani v poválečném období, v dobách Československa ani v novodobé historii České republiky nedošlo k nasazení taktického letectva v zahraničních misích. Tento okamžik nastal účastí 1. kontingentu taktického letectva AČR v misi NATO Baltic Air Policing a na ni navazující přípravou 2. kontingentu taktického letectva AČR k nasazení v rámci další mise NATO Baltic Air Policing.

1 Ochrana vzdušného prostoru – Air Policing

Pojem Air Policing vznikl spojením dvou anglických slov, a to slova „Air“, což v překladu znamená „letecký (vzdušný)“, a slova „Policing“, které se používá k označení činností jako „střežení“ nebo „dohled“.

Soudobá definice pojmu Air Policing, která je používána v NATO v souladu s AAP-6, hovoří o použití přepadového stíhacího letounu v době míru pro účely zachování integrity určeného vzdušného prostoru.

Definice dle oficiálního portálu informačního centra o NATO (Natoaktuel.cz) je vyjádřena takto: „Air Policing souhrnně označuje radarový dohled a průzkum vzdušného prostoru s cílem zajištění bezpečnosti dané oblasti. V tomto termínu je mimo jiné obsaženo případné nasazení přepadového stíhacího letounu a pozemních systémů protivzdušné obrany při identifikaci letadel včetně jejich doprovodu na letiště, případně realizace zneškodnění hrozby.“ i když jednotlivé definice formulují Air Policing různě, základním principem všech definic je bezpečnost vzdušného prostoru.

1.1 Historie ochrany vzdušného prostoru – Air Policing

První, kdo použil vzdušné síly ve formě Air Policing, byla Velká Británie, která k tomuto účelu využila britské Královské letectvo (Royal Air Force – RAF) po první světové válce v období od roku 1919 do roku 1939. Po ukončení první světové války byla Velká Británie postavena před úkol demobilizace ozbrojených sil. Důsledkem tohoto faktu se na jedné straně potýkala s nutností snížit vojenský rozpočet a na straně druhé s potřebou zajistit bezpečnost nově obsazených území na středním východě a v Africe. I přesto, že se v té době považovala první světová válka za poslední válku historie, stále existovaly potencionálně konfliktní oblasti, které si vyžadovaly britskou pozornost. Tento fakt spolu se sníženým vojenským rozpočtem znamenal hledat odpověď na otázku, jak provést nutná zabezpečení s omezenými zdroji. Řešení této otázky v rámci konference konané v Káhiře 12. března 1921 navrhli předseda konference Winston Churchill, ministr kolonií(1) a letecký maršál Hugh Trenchard. Byla navržena nová varianta policejních akcí pro udržení pořádku v oblasti Mezopotámie a na hranicích Indie. Úkoly ochrany této lokality převzaly určené perutě britského Královského letectva. Byl to první případ, kdy byly vzdušné síly využity v období relativního míru k činnosti, která zabezpečovala ochranu vlastních vojsk a civilního obyvatelstva.

Po druhé světové válce vstupuje do principů Air Policing nový fenomén, kterým jsou nově založené aliance. Jak Varšavská smlouva, tak i NATO si začínají budovat své alianční systémy ochrany vzdušného prostoru. Systém protivzdušné obrany NATO tehdy tvořily protiletadlové senzory, protiletadlové zbraně a systém velení, řízení a průzkumu. Mezi hlavní úkoly tohoto systému patřila: detekce, identifikace, zabezpečení přepadového stíhání a ničení nepřátelských letounů, dále asistence letadlům v tísni, stíhání a doprovod poškozených letadel, skryté sledování unesených letounů v evropské nárazníkové zóně. Varšavská smlouva využívala obdobný systém ochrany vzdušného prostoru jako NATO s tím rozdílem, že prvořadým úkolem bylo zamezit jakémukoli průniku cizího letadla nad území států Varšavské smlouvy ať už za účelem průzkumu, propagace, nebo v konečném důsledku i z důvodu ztráty orientace nebo závady. Dalšími úkoly bylo při eskalaci napětí zabránit provádění nepřátelského vzdušného průzkumu a vzdušných úderů nepřítele na uskupení vojsk. Neméně důležitým úkolem systému protivzdušné obrany Varšavské smlouvy bylo také zamezení nežádoucího opuštění vzdušného prostoru států Varšavské smlouvy (emigrace apod.).

S koncem bipolárního světa, který lze vymezit jako období po roce 1989, se stal velkým milníkem Maltský summit (2.–3. 12. 1989), kde bylo mezi představiteli Spojených států amerických a Sovětského svazu dosaženo dohody o budoucím vývoji států východní Evropy všeobecně a zejména v baltských státech (Litva, Lotyšsko, Estonsko). Tímto summitem bylo ukončeno období studené války ve světě a organizace NATO byla postavena před nový úkol při zabezpečení stability ve světě. Nové racionální směry integrovaného systému ochrany vzdušného prostoru byly vytyčeny na konferenci NATO ve Washingtonu (v roce 1999). Zde byla řešena problematika hrozby teroristických útoků, prevence konfliktů, pomoc civilním letadlům a neméně významným prvkem, který se zde řešil, byla i ochrana vzdušného prostoru nad územím operací vlastních či hostitelských vojsk.

Vstupem České republiky (ČR) do NATO v roce 1999 došlo k výraznému posunu v kvalitě zabezpečení vzdušného prostoru ČR a vzdušný prostor ČR se zároveň stal součástí vzdušného prostoru evropských zemí NATO.

1.2 Současnost ochrany vzdušného prostoru – Air Policing

Většina států NATO zabezpečuje ochranu vzdušného prostoru svými vlastními prostředky. V současnosti z 28 členů NATO pouze 7 nedisponuje vlastním nadzvukovým stíhacím letectvem. Státy, které nemají schopnost vlastního Air Policingu, jsou Albánie, Estonsko, Island, Litva, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko. Předpokládá se, že v dohledné době nebudou tyto státy schopny zabezpečit ochranu svého vzdušného prostoru, a proto podle principu nedělitelné bezpečnosti jejich vzdušnou ochranu zabezpečují ostatní státy NATO. Air Policing je tedy nevyhnutelně předmětem kolektivního úsilí NATO a jakýkoli jiný přístup by byl narušením alianční soudržnosti. Pro celkové pochopení Air Policingu je zapotřebí si uvědomit, že vzhledem k nezbytnosti nepřetržité ochrany vzdušného prostoru, a to jak v době míru, tak i v krizových situacích, se členské státy NATO dohodly na vytvoření Integrovaného systému protivzdušné obrany NATO (NATO Integrated Air Defence Systém – NATINADS). Systém NATINADS zahrnuje zapojení senzorů, prvků velení a řízení (C2) a  zbraňových systémů, jako je pozemní protivzdušná obrana a stíhací letouny. Úkolem NATINADS je zabezpečit suverenitu evropského vzdušného prostoru NATO a chránit členské státy a jejich ozbrojené síly před vzdušným napadením. Členské státy NATO pravidelně konzultují s velitelstvím Aliance množství a skladbu sil a prostředků, které je třeba vyčlenit na určité období pro NATINADS, a to podle požadavků NATO a vlastních možností. Každý členský stát je zodpovědný za obranu svého vzdušného prostoru a poskytuje informace o dění v něm nadřízenému aliančnímu stupni, kterým je mnohonárodní operační středisko vzdušných sil (Combined Air Operations Centre – CAOC).

Odpovídající ochrana vzdušného prostoru je rovněž předpokladem pro schopnost reakce na zneužití vzdušných prostředků pro teroristické účely (tzv. koncept RENEGATE, což je ohrožení v době míru, a to nejčastěji civilním letadlem, které je předmětem protiprávního činu). Pokud je v rámci NATINADS zjištěno vzdušné ohrožení nevojenského charakteru (např. civilní letadlo, které má být zneužito jako nástroj teroristického útoku), použití jakýchkoli sil a prostředků proti této hrozbě není v pravomoci velení NATO. V tomto případě dochází k předání do národní podřízenosti (Transfer of Autority – TOA), což znamená předání velení na pověřenou národní vládní autoritu (National Government Autority – NGA). Tato osoba je poté oprávněna vydat rozkaz k zásahu na letadlo označené jako RENEGATE.

Základním článkem ochrany vzdušného prostoru je bojová pohotovost k rychlé reakci (Quick Reaction Alert –  QRA). Tento pojem označuje skupinu letounů, která je v kteroukoli denní dobu schopna odstartovat v krátkém časovém úseku k plnění úkolů Air Policing. Zpravidla se jedná o letoun nebo dvojici letounů přidělených pro ochranu určitého sektoru vzdušného prostoru států NATO.

Činnost letounů QRA se v zásadě dělí na tyto typy zásahů:

V případě nestandardní situace ve vzdušném prostoru je vydán pokyn pohotovostním letounům k okamžitému vzletu (tzv. Alpha Scramble) s cílem identifikovat sporný cíl. Nejčastějším důvodem těchto ostrých startů bývá ztráta spojení mezi piloty civilního letounu a místem řízení letového provozu. Alpha Scramble představuje ve skutečnosti vzlet do patnácti minut, není výjimkou, že to vycvičení piloti zvládnou ještě před limitem. Pro procvičení těchto postupů nejenom ve vzduchu, ale i na zemi u směn řízení letového provozu a obslužného personálu slouží cvičné vzlety Tango a Romeo Scramble. Tango nebo Romeo Scramble je cvičný vzlet, při němž musí letový personál prokázat svoji profesní připravenost. Probíhá podle stejných procedur jako Alpha Scramble, s tím rozdílem, že neplní úkol v rámci NATINADS a zpravidla bývá vyhlašován jednou i dvakrát denně.

Pravomoc vyhlásit kód „Scramble“ má pro letouny vyhrazené pro potřeby NATINADS velitel příslušného mnohonárodního operačního střediska vzdušných sil v případech, kdy dochází k porušování pravidel Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization – ICAO). Pokud je mezi sousedními státy (členy NATO) podepsána příslušná dohoda, mohou letouny QRA za účelem splnění mise vstupovat do vzdušného prostoru sousedního státu. Samozřejmostí je koordinace letadel QRA takovým způsobem, aby v případě, že podezřelé letadlo přelétává z území jednoho členského státu do druhého, bylo zajištěno i přímé „předání“ tohoto letadla mezi jednotlivými skupinami letadel QRA ve vzduchu.

2 Mise Severoatlantické aliance – Baltic Air Policing 

Baltic Air Policing je mise protivzdušné obrany NATO, jejímž cílem je zabezpečit ochranu vzdušného prostoru Estonska, Lotyšska a Litvy, které jsou členy NATO bez možnosti provádět ochranu vzdušného prostoru vlastními prostředky. Mise Baltic Air Policing je misí kontinuální, což znamená, že prostředky jsou v pohotovosti 24 hodin po dobu 7 dnů. Jednotlivé participující státy NATO se zde v rámci této mise střídají ve zhruba čtyřměsíčních intervalech v nasazení svých letadel k ochraně vzdušného prostoru. NATO se rozhodlo prodloužit svou misi ochrany pobaltského vzdušného prostoru až do roku 2018. Mise byla zahájena 30. března 2004, dnem, kdy výše jmenované státy vstoupily do NATO.

20. kontingent této mise byl zároveň první zkušeností pro české taktické letectvo s plněním úkolu ochrany vzdušného prostoru v rámci NATO. Jednalo se totiž o 1. kontingent taktického letectva AČR, který byl na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 985 ze dne 4. února 2009 a usnesení Senátu Parlamentu ČR č. 35 ze dne 28. ledna 2009 vyslán v termínu od 1. května do 31. srpna 2009 do mise mimo území vlastního státu. Vzdušné síly AČR s nasazením čtyř letounů JAS-39 Gripen prováděly ochranu vzdušného prostoru tří výše uvedených pobaltských států. K plnění tohoto mandátu bylo vysláno celkem 75 vojáků převážně z 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Na tyto zkušenosti začátkem léta 2011 plynule navázala příprava klíčového personálu 2. kontingentu taktického letectva AČR, který bude nasazen do mise od září 2012.

Při misi Baltic Air Policing  nebylo povoleno provádět koncept RENEGATE (zásah proti např. unesenému civilnímu letounu). Z tohoto důvodu platilo velmi důležité omezení, že v rámci plnění úkolů mise mohl být proveden zásah jen proti vojenským cílům.

2.1 Příprava kontingentů taktického letectva AČR k nasazení do místa mise

V rámci přípravy k nasazení 1. kontingentu taktického letectva AČR proběhlo cvičení „Hodnocení zabezpečení ochrany vzdušného prostoru“ (Air Policing Evaluation – APEVAL), které nebylo pouze závěrečnou přípravou pro plnění mise v Pobaltí, ale jednalo se i o první cvičení tohoto typu, které bylo hodnocené podle norem a požadavků NATO a potvrdilo schopnost plnění úkolů podle těchto norem NATO. V rámci cvičení se ověřovaly postupy používané v případě narušení střeženého prostoru, přerušení dodávek zásob, energií a komunikačních systémů, evakuace, ale i činností v případě chemického ohrožení nebo požáru. Tyto postupy byly provedeny v takzvané „pozemní“ linii. Druhá linie cvičení nazvaná „letová“ byla zaměřena na procvičení pronikání signálů, komunikaci v průběhu letu a na vlastní provedení letu pro zásah na různé typy cílů a ohrožení. Důraz byl kladen na aplikaci standardních operačních postupů (SOP – Standing /Standard/ Operating Procedures) a poskytování pomoci civilním letadlům v nouzi.

V roce 2011 byla zahájena příprava 2. kontingentu taktického letectva AČR pro nasazení do mise Baltic Air Policing. Součástí přípravy jednotky vzdušných sil je i cvičení zabezpečující výcvik v podmínkách elektronického boje (NATO Electronic Warfare Force Integration Programme – NEWFIP). Stěžejním cvičením pro tuto misi však je mezinárodní cvičení LION EFFORT 2012 s ostrými střelbami vzduch-vzduch (Air-to-Air – A-A) a zahájením výcviku v doplňování paliva za letu (Air-to-Refueling – AAR). Cvičení bylo realizováno ve Švédsku ve dvou fázích. První fáze proběhla v termínu od 27. března do 5. dubna 2012 a druhá fáze od 14. dubna do 20. dubna 2012. Kromě přípravy do mise se v rámci cvičení rozšiřuje i stávající spolupráce v rámci uživatelů letounů Gripen (Gripen Users Group – GUG). Ve dnech 7. a 8. září 2011 proběhla příprava klíčového personálu 21. základny taktického letectva v Čáslavi pro zabezpečení jak mise, tak i certifikačního cvičení APEVAL 2012, které proběhlo v červnu roku 2012. Současně bylo provedeno metodické cvičení tohoto personálu k vedení a zabezpečení prohlídky (Site Survey) letiště Šiauliai v Litvě.

2.2 Prostor odpovědnosti prvního kontingentu taktického letectva Armády České republiky

Operační prostor kontingentu byl stanoven velitelem Spojeneckého velitelství pro operace (Allied Command Operations – ACO), které je přímo podřízeno vrchnímu veliteli Spojeneckých ozbrojených sil v Evropě (Supreme Allied Commander Europe – SACEUR) v době od 1. května do 31. srpna roku 2009. Tento operační prostor byl tvořen vzdušným prostorem nad územím a teritoriálními vodami pobaltských států Estonska, Litvy a Lotyšska. Příslušníci mise NATO Baltic Air Policing 2009 působili z letecké základny Šiauliai v Litvě.
Dalším místem, kde byl tento kontingent rozmístěn, bylo Středisko řízení a uvědomování (Control and Reporting Centre – CRC), které se nacházelo v Karmelavě (Litva). Tento prvek velení a řízení byl také posílen radarovými řídícími bojového použití (Interceptor Controller – IC) z 26. brigády velení, řízení a průzkumu dislokované ve Staré Boleslavi.

2.3 Hlavní operační úkol prvního kontingentu taktického letectva Armády České republiky

Hlavním operačním úkolem 1. kontingentu taktického letectva AČR bylo jako součást systému NATINADS zabezpečení ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska letouny JAS-39 Gripen ze základny Šiauliai (Litva). Převzetí operačního úkolu od dánského kontingentu (Royal Danish Air Force) se uskutečnilo dne 1. května 2009. Po splnění úkolů mise byl operační úkol předán 1. září 2009 příslušníkům kontingentu německých vzdušných sil (Luftwaffe).

2.4 Průběh plněných úkolů v rámci mise prvního kontingentu taktického letectva Armády České republiky

Hotovostní letouny JAS-39 Gripen byly po dobu působení (mimo stálé úkoly) v rámci mise Baltic Air Policing zapojeny do mezinárodního cvičení, které sloužilo k nácviku dovedností velení a řízení za letu v baltském regionu (Baltic Region Training Event – BRTE). Cvičení bylo zaměřeno na ochranu vzdušného prostoru a na posílení spolupráce a  interoperability s partnerskými národy NATO v regionu a zároveň bylo i ukázkou alianční solidarity s Estonskem, Lotyšskem a Litvou. Dalším důležitým cvičením v průběhu působení českého kontingentu v Pobaltí byla účast na mezinárodním cvičení zaměřeném na výcvik v podmínkách elektronického boje (NATO Electronic Warfare Force Integration Programme – NEWFIP). Cílem cvičení bylo seznámení s účinky zařízení elektronického boje (Electronic Warfare – EW) na jednotlivé zbraňové systémy. Cvičení taktéž ukázalo viditelnou přítomnost sil NATO při budování schopností vzdušných sil pobaltských států a poskytlo podporu při rozvoji systémů velení a řízení jejich vzdušných sil.

V rámci této mise Baltic Air Policing v Litvě uskutečnili čeští piloti letounů JAS-39 Gripen z litevské základny Šiauliai celkem osm ostrých vzletů, tzv. Alpha Scramble. Letouny v průběhu mise nalétaly celkem 404 letových hodin při 336 letech. Dosáhnout tohoto náletu by nebylo možné bez precizní přípravy personálu, která probíhala již řadu měsíců před samotným vysláním kontingentu do Litvy. Příprava 1. kontingentu taktického letectva AČR probíhala dle souhrnného plánu přípravy, jehož součástí byl i plán leteckého výcviku zaměřený k provádění ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí. Vzhledem ke kvalitně provedené přípravě bylo zabezpečení plnění totožného operačního úkolu na požadované úrovni i z letecké základy v Čáslavi. Za úspěchem této zahraniční mise se skrývá hlavně profesionalita a houževnatost lidí, schopných pracovat jako jeden celek.

Závěr

Základní myšlenka zabezpečení ochrany vzdušného prostoru musí splňovat požadavky na rychlost, efektivnost a přiměřenost. Rychle a pružně reagovat na neočekávané hrozby a přijímat správná opatření k odvrácení hrozeb je hlavní filozofií Air Policingu. Air Policing je zcela nezbytný a  finančně náročný prvek ochrany vzdušného prostoru států NATO. V souladu s provedenou analýzou v „Bílé knize o obraně“ se v České republice v letech 2015 a 2020 soustředí potřeba velkých investic do obnovy a modernizace technických prostředků(2) řady zásadních vojenských schopností. Zejména investice plánované pro rok 2015 budou dosahovat několika desítek miliard korun. V tomto období skončí i pronájem čtrnácti nadzvukových stíhacích letounů JAS-39 Gripen, kterými je vyzbrojena letka 21. základny taktického letectva, která je určena k provádění ochrany vzdušného prostoru v době míru (Air Policing). Zapojení ČR do Air Policingu v Pobaltí je rovněž důležitým příspěvkem do diskuze o budoucnosti českého nadzvukového letectva.
Z historického hlediska prošel Air Policing v průběhu uplynulých let mnoha změnami a je nezbytné, aby zásady, pravidla a zkušenosti z používání Air Policingu byly interpretovány správně tak, aby i v budoucnosti byl Air Policing považován a používán jako vhodný prostředek pro předcházení a řešení konfliktů. Kvalitní vyhodnocení zkušeností ze stávajících misí zabezpečujících ochranu vzdušného prostoru umožní nashromáždit dostatek podkladů pro efektivnější zasazení v současných a budoucích operacích.

Literatura

[1]   AAP-6 Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky). Praha: Úřad pro obrannou standardizaci katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2010.

[2]   AAP-15 Slovník zkratek používaných v dokumentech a publikacích NATO. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci katalogizaci a  státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2009.

[3]   Air Policing v Pobaltí. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Stálá delegace České republiky při NATO v Bruselu: [online]. 24.09.2007 / 09:06 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/nato.brussels/cz/ostatni/urceno_verejnosti/air_policing_v_pobalti.html

[4]   ALEXANDER, Bill. Air Policing – past, present and future. NATO/OTAN: Headquarters Allied Air Command Ramstein [online]. Ramstein, 2008 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.Airn.nato.int/bast_e/prevpub/AP%20001%20Ramstein%20Sword.pdf

[5]   Baltic Air Policing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.03.2012 v 13:10 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Baltic_Air_Policing

[6]   Bílá kniha o obraně. Praha: Ministerstvo obrany – Odbor komunikace a propagace, 2011.

[7]   Britské impérium. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 22.02.2012 v 11:39 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium

[8]   BUCHTA, Pavel. Příprava na Baltic Air Policing 2012 v plném proudu. 21. základna taktického letectva Čáslav Zvolenská [online]. 2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.afbcaslav.cz/index.php/cs/component/content/article/46-aktuality/280-piprava-na-baltic-air-policing-2012-vnplnem-proudu

[9]   Co je Air Policing? Natoaktual.cz: Oficiální portál informačního centra o NATO [online]. Ostrava: Sdružení Jagello 2000. 2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.natoaktual.cz/co-je-Air-policing-0md-/na_projekty.aspx?c=A090616_135520_na_cr_m02  

[10] ČECH, Ivan. Současnost a budoucnost Air Policing. [Závěrečná práce kurzu generálního štábu]. Brno: Univerzita obrany, 2010.

[11] Doktrína Armády České republiky. 2. vydání. Vyškov: Odbor doktrín, 2010.

[12] KORBELÁŘ, Michal. Výkon Air Policingu v současném prostředí NATO: komparativní studie Pobaltí a České republiky. [Bakalářská práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2011.

[13] NATO Air and Missile Defence. NATO/OTAN: NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION [online]. 2011, 03.08.2011 09:12 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_8206.htm?selectedLocale=en

[14] NATO Extends Baltic Air Policing Mission to 2018. DefenseNews a Gannet Company [online]. AGENCE FRANCE-PRESSE, 08.02.2012 - 02:49PM [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.defensenews.com/apps/pbcs.dll/article?AID=2012302080010

[15] NOVOTNÝ, Vojta. Cvičení APEVAL 2009. AEROWEB [online]. 13.03.2009 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=1575&kategorie=30

[16] Pub-30-33-01 Použití vzdušných sil Armády České republiky v operacích. Vyškov: Odbor doktrín, 2008.

[17] ŠINDELÁŘ, Miroslav. Kontingent Armády České republiky – Air Policing 2009, Litva. Ministerstvo obrany a Armáda České republiky: Zahraniční mise [online]. 02.09.2009 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.mise.army.cz/historie-misi/kontingent-acr-air-policing-2009-litva-13790/


(1) Britské impérium (British Empire) byla největší koloniální říše v dějinách lidstva. Rozloha v roce 1921 činila 33 milionů km² čili přibližně čtvrtinu celkové rozlohy zemské souše. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce cca 458 milionů, což představovalo čtvrtinu tehdejší světové populace. (Afrika 21, Amerika a Atlantik 24, Antarktida 1, Asie 22, Evropa 4, Oceánie 9 kolonií) (zpět)
(2) Skončí pronájem nadzvukových stíhacích letounů JAS-39 Gripen, končí životnost raket protiletadlového raketového kompletu  2K12 KUB a radiolokační techniky protivzdušné obrany. Bude potřeba modernizovat dělostřelectvo a končí životnost části bojových vozidel pěchoty BVP-2. Obdobný problém bude s útočnými vrtulníky Mi-24/35 (zpět)